Vlhkost zdiva se objevuje především u starších budov s poškozenou nebo chybějící hydroizolací. Ovšem čím dál častěji se s ní setkáváme také u novostaveb a panelových domů, kde došlo k chybám při projektování či realizaci. 

Voda má fyzikální vlastnost vzlínat v kapilárních spárách materiálu zdiva proti zemské přitažlivosti. Čím menší jsou póry ve zdivu, tím výše voda vzlíná. Voda sebou unáší rozpuštěné soli a sírany, které vlivem povětrnostních nebo tepelných podmínek v interiéru v určité výškové úrovni začínají krystalizovat a způsobují tak nám známé mapy na zdech.

Pokud máte problém se vzlínající vlhkostí ve zdivu a chcete se jí zbavit, musíte provést vodorovnou hydroizolaci zdiva, odstranit kontaminované omítky, nahradit je kvalitní sanační omítkou a poté můžete zdivo vysoušet.

Jak na vysoušení vlhkého zdiva?

Jedním z řešení, jak odstranit vlhké zdivo a plísně, je provedení sanace. Cílem sanace vlhkého zdiva je náhrada, doplnění nebo provedení dodatečné izolace proti vzlínající vlhkosti, která zajistí trvalé snížení vlhkosti obsahu v něm.

Vhodné typy zdiva pro sanace:

  • zdivo z plných či dutinových cihel
  • kamenné i smíšené zdivo
  • duté nebo sutí plněné zdivo

Celá aplikace je velmi jednoduchá a vystačíte si s běžně dostupným nářadím. Postup je možné shrnout do následujících kroků:

  1. technologický postup zahájíme otlučením vlhké a zasolené omítky nad úroveň vzlínající vlhkosti a to obvykle z obou stran zdi,
  2. poté je potřeba vysušit vlhké zdivo např. pomocí tepelného vysoušeče,
  3. zdivo zbavíme prachu ometením, vysátím nebo proudem vzduchu z kompresoru,
  4. následuje penetrace zdiva.

Nanesení sanační hmoty

Před samotnou sanací betonové konstrukce je potřeba zvolit správný typ sanační hmoty odpovídající potřebné síle vrstvy - pro slabé vrstvy do 4 mm se používají sanační stěrky, pro silnější vrstvy se používají sanační malty. Sanační hmotu lze nanášet ručně (vtlačování) i strojově (stříkání), vždy záleží na rozsahu poškození a práce.

Vtlačování se používá pokud se sanační hmota nanáší na svislé betonové stěny. Je to z toho důvodu, že by se hmota těžko odlepovala od lžíce a také proto, že při tomto postupu není možné vyvinout jedinou rukou dostatečný tlak. Hmotu proto na stěnu „nehážeme,“ ale vtlačujeme pomocí zednické lžíce či kovového hladítka. Další zarovnání povrchů se již provádí tradičním zednickým postupem.